XX.

Napsal Nymf (») ve středu 18. 9. 2013 v kategorii Harry Potter a řád bílé růže, přečteno: 2919×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

Zdravím všechny čtenáře a přináším vám novou kapitolu. Byla bych ráda, aby jste napsali jestli se vám líbí. Napsat tři slova snad nezabere tolik času. komentáře potěší. Hezké čtení a snad se bude líbit.    Nymf

........

„Já myslel, že se nejde spojit s jiným krbem, než tím ve škole,“ podivil se Sirius.

„No, něco jsme vám neřekly. Sem se dostanete pouze portály z hradu a tajemné komnaty nebo se musíte přemístit po obdržení povolení. Na druhou stranu, když jste tady, můžete se spojit, s jakým krbem chcete. Ti, se kterými se spojíte, vás však nemohou následovat, musí se sem přemístit,“ vysvětlila Hermiona, když se vedle ní ozvala dvě hlasitá puk a ona skoro nadskočila.

 „Frede a Georgi, děkuji, že jste přišli hned. Něco jsme vám neřekli, protože jsme si to chtěli nechat jako překvapení. Ale protože profesoři slyšeli, jak jsem Harryho včera oslovila, nemá smysl to před vámi všemi tajit. Jelikož se nám nechce to ukazovat dvakrát, tak jsme vás zavolali. Mimochodem, kdo je místo vás v obchodě?“ zeptala se Ginny svých starších bratrů.

„Přijali jsme ještě jednu prodavačku, takže nebude divné, když někdy necháme obchod na starosti Verity, sestřičko,“ odpověděl jeden z nich.

„Tak co jste nám to chtěli ukázat?“ přidal se druhý.

„Hned, jen se přesuneme do soubojnické místnosti, tam bude víc prostoru než tady.“

Nato se všichni zvedli a společně zamířili do cvičebny.

„Prosím, stoupněte si ke straně,“ požádala profesory Hermiona. Pak se rozestavěli po celé místnosti. Profesoři je zvědavě pozorovali. Chvíli se nic nedělo, ale pak se začali jednotliví členové řádu pomalu přeměňovat. Za chvíli v místnosti místo deseti studentů bylo deset zvířat. Na místě Harryho seděl majestátní orel a oni hned pochopili jeho přezdívku. Byli docela překvapeni ostatními zvířaty. Ron podle všeho byl lišák, Draco polární vlk, Neville medvěd, Brian byl bílý jelen, Hermiona byla kočka, Ginny lvice, Elis černá laň, Ebony gepard. Na všech tvorech však bylo něco zvláštního.

„No páni, tak tohle jsme nečekali. Můžete se přeměnit zpátky?“ ozval se Remus.

Za chvíli před nimi stálo znovu jejich deset studentů.

„Naučíte nás to taky?“ zeptala se hned dvojčata.

„Když budete chtít. Ale napřed musíte splnit naše zkoušky. Až poté se budeme věnovat dobrovolné výuce,“ odpověděla jim Elis.

„Mě to docela dost překvapilo,“ ozval se pomalu Sirius,“ vaši rodiče by na vás byli hrdí. Já sem na vás hrdí…“ Sirius se náhle odmlčel a připadal jim chvíli jako duchem nepřítomný. „Právě mě napadlo, že byste si měli vymyslet jiné přezdívky. Někomu by to mohlo dojít, když se tak budete oslovovat v bitvě. Například vlk je latinsky lupus, sokol je falco, ale to není orel…“ zamyslel se Sirius. „Omlouvám se, ale další neznám. Váš otec byl Dvanácterák, ale nemyslím si, že by se to k tobě hodilo, Briane,“ zadíval se na trojčata.

„To s těmi přezdívkami není špatný nápad. Nevadí, že jich víc neznáš, Siriusi, mi tu máme latinský slovník, tak se do něj můžeme hned podívat,“ prohlásil Ron a hrnul se ven z místnosti a do knihovny.

„To jsem nečekal, že uvidím Weasleyho chvátat do knihovny,“ konstatoval Snape.

„Ron se za poslední dobu velmi změnil. Ví, že je dobré znát co nejvíc kouzel,“ prohlásil na jeho obranu Neville a vysloužil si tak upřený pohled svého profesora lektvarů. Na Snapeův podiv se ani neotřásl. Doby, kdy mu naháněl hrůzu, byly definitivně pryč. Teda pokud zrovna nestál u kotlíku…

„Ty si se také velmi změnil, Neville,“ prohlásil Remus.

„Měli bychom vyrazit za Ronem. Jsem zvědavá, jaký je latinský název mého zvířete. Kdo bude poslední je baba,“ prohlásila Ginny a vyběhla z místnosti. Ostatní ji bleskurychle následovali. Pouze profesoři nad nimi kroutili hlavami, když pomalu vycházeli z místnosti. Většinu času se snažili chovat dospěle, ale v tuhle chvíli v sobě ‚děti‘ nezapřeli.

…..

Ron vyrazil do knihovny a doufal, že to co ho napadlo, bude fungovat. Když tam vešel, zamířil hned k nejbližšímu regálu a zavřel oči. Tento regál byl zvláštní tím, že když jste pomysleli na to, co vás zajímá a klepli hůlkou na správné místo, objevily se v něm všechny knihy k danému tématu. Ron se tedy soustředil na latinský slovník. Po chvíli otevřel oči a spatřil poměrně silnou knihu v deskách ošoupaných častým používáním. Popadl ji a posadil se do křesla. Ještě slovník ani neotevřel a do knihovny se nahrnuli ostatní.

Posedali si do ostatních křesel a Ron začal listovat slovníkem.

……

Když dorazili profesoři do knihovny, našli je v družném hovoru. Ron stále pomalu listoval slovníkem a nevěděl, kterým zvířetem začít.

„Tak začneme podle abecedy,“ pronesla Hermiona, když si všimla jeho nejistoty, „tím samozřejmě myslím podle našich jmen.“ Ron se na ní vděčně podíval a ona si přivolala nejbližší pergamen s brkem.

„První na řadě je tedy Ebony jako gepard,“ řekla Hermiona a Ron začal hledat latinský název.

„Takže, gepard je latinsky cheetah“ pronesl a listoval dál. Hermiona popadla nejbližší pergamen a brk a začala psát jednotlivé názvy.

„Brian je další na řadě. Jelen je latinsky cervinus.  Elis je jako laň cerva, což je dost podobné jelenovi. Dohodněte se spolu, jestli chcete stejné přezdívky, nebo někomu z vás najdeme jinou přezdívku,“ pohlédl na ni Ron.

 „Takže, Draco, vlk je latinsky lupus,“ prohlásil Ron. „Ginny jako lvice je leæna, já jako lišák jsem vulpes,“ pronesl Ron a dál listoval slovníkem, až se dostal k o.

„Dále tu máme naši největší hvězdu,“ prohlásil Ron dramaticky, „Harry má podobu orla a ten je latinsky, vydržte chvilku,“ pravil a hledal příslušný řádek. „Orel je latinsky aquila,“ řekl Ron a střelil po svém kamarádovi pohledem.

 „Takže, Hermiona jako kočka je casus, což zní skoro jako obyčejné jméno. Při akci by to mohlo vypadat, že se tak opravdu jmenuješ,“ obrátil se na ní a když přikývla, tak pokračoval.

„Takže teď je na řadě Neville jako medvěd,“ pravil a zuřivě otáčel stránky slovníku, hledajíc správnou stránku.

„Takže medvěd je latinsky ferre. Teda Neville, ty se máš. Ten tvůj překlad se mi zatím líbí nejvíc,“ prohlásil.

„Dík Rone, mě se taky líbí,“ prohlásil Neville, a zasnil se. Bylo něco jiného oslovovat se v bitvě jmény a jiné oslovovat se přezdívkami. Bude si na to muset zvyknout, ale už se těšil na další akci.

„Tak pokračuj, Rone,“ popohnala Rona Lenka, která věděla, že teď je na řadě její pastelníček. Ron znovu začal listovat slovníkem a potom se zarazil. Všichni ho sledovali, jak prochází stále dokola jednu stránku.

„Je mi líto Lenko, ale pastelníček tady není. Není to kouzelnický slovník. Zato je tady pastelka a ta se řekne crayon. Co myslíš?“

Otočil se na ni a Lenka zasněně přikývla a Ron spokojeně zaklapl slovník.

„Tak co říkáte?“

„Můžeš, Rone najít, jak se latinsky řekne šelma?“ zeptala se Hermiona zamyšleně.

„Ale samozřejmě,“ odsouhlasil Ron a znovu otevřel slovník. Chvíli ním listoval, než se k ní obrátil.

„Šelma se řekne bestia. Chtěla by si takovou přezdívku Hermiono?“ Zeptal se provokačně.

„Musím nad tím popřemýšlet. Mohl bys ještě zjistit, jak se řekne lichokopytník? Jelen totiž patří mezi lichokopytníky a mě by zajímalo, jak je latinsky.“

„Jo no, lichokopytník je solipeds. Teď mě něco napadlo,“ dodal Ron se zlomyslným úsměvem a pohledem upřeným na Draca. Když našel, co hledal, úsměv se mu ještě rozšířil.

„Poslouchejte, fretka je migale,“ pronesl a sledoval Dracovu reakci. Ten k němu přistoupil a vytrhl mu slovník z ruky. Chvíli v něm listoval a pak mu oči pomstychtivě zazářily.

„Pavouk se řekne aranea. Tak Rone a máš novou přezdívku.“

Všichni se rozesmáli při pohledu na Ronův zděšený a naštvaný obličej.

„Tak jsme se zasmáli a teď bychom se měli dohodnout, jaké teda budeme mít přezdívky. Začni Harry.“

„Já budu Aquil,“ pronesl Harry.

„Já budu Solip a Elis Cerva,“ řekl Brian a Elis vedle něho přikyvovala.

„Já budu Vulp, nakonec to není zas tak hrozné,“ pronesl Ron zamyšleně, „je to rozhodně lepší než pavouk,“ dořekl a otřásl se odporem.

„Tak já nakonec budu Besti, jako šelma,“ pronesla Hermiona.

„Já budu teda Lupus. Dost se mi to líbí a rozhodně je to lepší než být pojmenovaný po fretce,“ zkonstatoval Draco.

„Já budu Ferre,“ prohlásil rozhodně Neville,“a Lence se hodně líbí její přezdívka, takže bude Crayon.“

„Mě se zdá, ta přezdívka trochu zvláštní. Ale stejně budu Cheeta,“ řekla Ebony po chvíli ticha, kdy se na ní upřely pohledy ostatních.

„A já budu Lea,“ prohlásila Ginny rozhodně.

„Tak to bychom měli. Vy dva již přezdívky máte,“ podíval se Harry na Siriuse a Remuse,“a vy ostatní je dostanete, až se stanete zvěromágy.“

„Co vás vede k přesvědčení, že já jím nejsem?“ zeptal se Snape.

„Vy jste zvěromág?“ ozvalo se překvapeně.

„Pane profesore, můžeme vědět, do čeho se přeměňujete?“ zeptala se zvědavě Hermiona.

„Určitě je jeho zvířetem netopýr,“ zašeptal Harrymu do ucha Ron, tak aby to nikdo jiný neslyšel. Měl ale smůlu. Snape ho slyšel.

„Ne, pane Weasley, netopýr nejsem. Jsem mamba černá,“ odpověděl Snape a na důkaz svých slov se přeměnil.

Ve vteřině na místě kde seděl, ležel stočený velký černý had. ‚Pravej zmijozel.‘

„Musíme vám vybrat přezdívku,“ prohlásil Brian poté, co se Snape přeměnil zpět. Ron už listoval slovníkem.

„Lituji pane profesore, ale ve slovníku je pouze latinsky had,“ ozval se Ron poté, co převracel v ruce jednu a tu samou stránku.

„Tak mi řekněte, jak se řekne had, já vás přece neukousnu, pane Weasley,“ pobídl ho lektvarista s pobaveným leskem v očích, kterého si všiml pouze Draco, který svého kmotra upřeně pozoroval.

„Takže,“ odkašlal si Ron, „ had se řekne latinsky anguis.“

„To není špatné, beru to. Ale pouze, pokud to bude nutné,“ pronesl Snape klidně. Původně čekal, že to bude něco daleko horšího, ale s touhle přezdívkou se lehce smíří. Pak mu ovšem padl pohled na hodiny.

„Mládeži, nerad vám kazím zábavu, ale měli bychom jít na večeři. Již jsme vynechali oběd, bylo by podezřelé, kdybychom tam nedorazili,“ pronesl Snape a zvedl se na nohy. Ostatní ho následovali a pomalu se vydali každý jinou cestou do Velké síně. Bylo by podezřelé, kdyby všichni přišli společně. Dvojčata se přemístila zpět do svého obchodu.

……

Brumbál seděl u večeře a přemýšlel, kde mohou být jeho tři profesoři. Od rána je totiž nikde ani nezahlédl a to se procházel po hradě. Náhle se však otevřely dveře vedle učitelského stolu a tři profesoři se vydali na svá místa. Ani ne za pět minut si Brumbál všiml, že dorazili jeho vnoučata se svými přáteli.

Naklonil se k Snapeovi, který u něj seděl nejblíže a zašeptal: „Stalo se něco, že jsi dnes nedorazil na oběd, Severusi?“

Snape obezřetně pohlédl na Brumbála a spatřil zvědavé jiskřičky v jeho očích. Sám měl dilema, nevěděl, co mu říci.

„Ne nic se nestalo, proč se ptáte?“ pokusil se o uklidňující tón, ale Brumbála nepřesvědčil.

„Můžeš mi říci, kde si byl? Hledal jsem tě u tebe v kabinetu a tam si nebyl. A nenašel jsem ani Siriuse s Remusem,“ vyptával se dál Brumbál a nechtěl se nechat odbít.

„Zase jsme je sledovali, pane řediteli,“ pravil rezignovaně Snape, „bohužel jsme nic nezjistili, jako pokaždé nám zmizeli v severní věži.“

„Děkuji za informace Severusi, dobrou chuť,“ popřál mu Brumbál a zvedl se ze svého místa. Snape ho sledoval a bylo mu ho skoro líto. ‚Kdybyste jen věděl, kde jsme byli, pane řediteli, nebyl byste tak klidný.‘

Sledoval Brumbála, dokud nevyšel do Vstupní síně a pak se s chutí pustil do své večeře.

Jen co dojedl, tak se vydal do hnízda, aby si půjčil nějakou knihu a zjistil, že stejný nápad jako on, měl i Remus.

Když společně vstoupili do knihovny, našli tam Hermionu s nosem zabořeným do poměrně tlusté knihy. Vzhlédla od ní, když slyšela klapnout dveře.

„Dobrý večer, chcete si něco půjčit?“ zeptala se, a aniž čekala na odpověď, pokračovala. „Tak přistupte k tomuto regálu. Myslete na ten obor, ze kterého si chcete půjčit knihu a objeví se před vámi všechny na to dané téma. Je to jednoduší, než procházet celou knihovnu, to by vám zabralo několik hodin, možná i dnů. Radila bych vám přistupovat k tomu regálu jednotlivě. Brian s Elis to zkoušeli dohromady a regál se tak zblbnul, že z něj začali padat knihy. Tu spoušť, co tu vznikla, uklízeli půl dne.“

„Díky za informace, Hermiono,“ poděkoval Remus a jako první přistoupil k regálu. Poté se s knihou vydal k sobě do bytu. Té noci se v bytech dvou profesorů dlouho svítilo.

…….

Snape se nemohl od své knihy odtrhnout. Tak zajímavou knihu o lektvarech ještě nečetl. Než se nadál, tak bylo ráno. Měl tu smůlu, že bylo pondělí a po pohledu na hodiny zaúpěl. Už za hodinu mu začíná vyučování se třetím ročníkem Nebelvíru a Zmijozelu. Na tuto hodinu musel být obzvlášť připravený, neboť v ní bylo několik žáků, díky nimž každá druhá hodina skončila výbuchem. S povzdechem vstal z křesla, kde strávil celou noc a cestou do koupelny se snažil rozhýbat ztuhlé svaly. Nebylo to pro něj tak hrozné. Když chodil k Voldemortovi, býval často nepřetržitě vzhůru. Za čtvrt hodiny už ve svém tradičním černém hábitu opouštěl svoje pokoje a mířil na snídani. V kapse přitom měl posilující lektvar, který si nenápadně přimíchal do kávy. Tento lektvar byl upravený, aby při smíchání s jinou tekutinou neztratil svou účinnost, ale svou odpornou chuť.

Takto osvěžen se vydal do své třídy. K jeho překvapení dnes nikomu nevybouchl kotlík.

Po skončení vyučování se vydal pro další knihu, jelikož tu co si půjčil předtím, již přečetl.

…..

Sirius se vzbudil na to, jak mu sluneční paprsky pohladili obličej. Dnes se mu vůbec nechtělo vstávat. Myslel na to, jak včera večer mluvil Brumbál se Snapem a uvažoval, co mu asi řekl. Nakonec se po hodině zvedl z postele a vyrazil se zkulturnit. Měl hodně času, vyučování mu začalo až druhou hodinu.

Zbytek jeho dne proběhl v klidu, jen musel několika studentům strhnout body a dát trest. Sirius věděl, že by konečně měl začít studovat, protože síla desítky byla ohromující a podle jejich slov, se jim vyrovná. Vzal proto po večeři knihu, kterou měl již dva dny přečtenou a vydal se pro novou.

….

I Remusův den proběhl poklidně. Jako vlkodlak měl více energie a tak mu nevadila probdělá skoro celá noc. Jenom již neměl co na čtení a tak se znovu vydal do hnízda.

Tam se také všichni tři společně setkali a vydali se do knihovny.

„Smím vědět, co ti včera chtěl Brumbál?“ oslovil Snapea Sirius ve chvíli, kdy si Remus vybíral knihu.

Snape po něm střelil pohledem.

„Chtěl vědět, kde jsme byli a tak sem mu řekl, že jsme sledovali desítku a že jsme nic nezjistili. Nebyl s tím spokojen, ale nic jiného neřešil.“

„Měli bychom si vymyslet nějakou výmluvu, kdybychom zase na celý den zmizeli,“ zapojil se Remus, který je po celou dobu tiše poslouchal.

„Necháme to tady na Snapeovi, ten je ve vymýšlení výmluv expertem,“ pravil Sirius a objal Snapea kolem ramen. Ten po něm vrhl tak vražedný pohled, že rychle tu ruku stáhl. Přitom se však provokačně smál.

Zápas mezi Havraspárem a Mrzimorem proběhl bez zbytečných nehod v druhé polovině listopadu. Havraspárští byly od začátku lépe sehraní. Už po půl hodině vedli o padesát bodu. Nakonec však vyhráli Mrzimorští, neboť jejich chytači, Stevu Martovi, ze čtvrtého ročníku, se podařilo chytit zlatonku. Konečné skóre bylo těsné, 180:170 pro vítězný tým.

Tak uběhlo několik týdnů, během kterých se noví členové řádu zdokonalovali ve všech oborech, které se jim budou hodit. Každý týden se setkávali s ostatními v hnízdě pro další knihy a úkoly. Všichni si zvykali na nové přezdívky, kterými se častovali pokaždé, když byli sami. Ron říkal Dracovi stále Migale (fretko) a Draco se nedal zahanbit a říkal mu Arane (pavouku). Mezi Siriusem a Severusem probíhala tichá soutěž. Jeden chtěl být lepší než druhý. I když Severus by to nikdy nepřiznal, oba si to užívali.

Týden před Vánoci se jako vždy setkali v hnízdě. Posedali si do křesel ve společné místnosti. Slova se ujal Harry.

„Dnes již nedostanete žádnou knihu,“ obrátil se na nové členy. „Vaše znalosti jsou dostatečné ve všech povinných oborech, které jsme určili k boji. Tento týden věnujte opakování a procvičování toho co umíte. V neděli před prázdninami budete skládat zkoušky. Pokud se tedy již cítíte na ně připraveni.“ Když viděl, že všichni souhlasí, pokračoval. „Děkuji, že jste přišli a sejdeme se všichni v neděli po odjezdu ostatních studentů v umývárně ve druhém patře. Dobrou noc.“

Nikdo neměl, co na to říct a tak se sebrali a odešli do svých ložnic.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Radim z IP 78.108.105.*** | 18.9.2013 16:20
Výborná povídka! Budu se těšit na další pokračování smile
Deidy-chan z IP 94.113.85.*** | 18.9.2013 18:18
Nemohu se dočkat pokráčka. :-) tvoje povídky mě vždy rozesmĕjí :-D
Vítek z IP 2a00:1028:838e:*** | 18.9.2013 20:05
Jako obvykle vynikající pokračování. Moc se těším na další kapitoly smile
dragon-san z IP 77.48.101.*** | 23.9.2013 19:15
super díl nemůžu se dočkat na další díl.... aktivních povídek co by mě bavili je strašně málo a co se čtou dobře a mají zajímavej děj
Lony z IP 90.177.46.*** | 1.10.2013 21:59
Škoda další pěkná nedokončená povídka smile
nymf z IP 90.180.108.*** | 2.10.2013 22:39
A muzes mi rict Lony, kdy bych ji podle tebe stihla dokoncit? Posledni kapitola pribila pred ctrnacti dny!! Navic po sestnactkach, kdy chodim do prace na patou rano a domu se vracim v devet vecer, nemam na nic cas. Jinak jsem chtela aby komentujici napali, jestli se jim libi, ne kritizovali ze neni dokoncena. O todle opravdu nestojim. Nymf
Klára z IP 178.72.229.*** | 15.10.2013 09:00
Je to vážně super!!! smile Miluju tuhle povídku a už se těším na další část!!! smilesmile
Víťa z IP 90.180.108.*** | 7.11.2013 21:15
Suprová kapitola moc se těšim na další
Vítek z IP 88.102.36.*** | 20.12.2013 19:29
Super kapitola. Bude někdy v dohledné době další prosím? smile
jirka z IP 90.182.205.*** | 1.1.2014 11:49
Paráda. Jsem rád, že pokračuješ ve psaní a těším se na další kapitoly.
dragon-san z IP 77.48.101.*** | 15.2.2014 23:41
chtěl bych  se zeptat jenom jestli stále píšete nebo se o to pokoušíte přál bych si aby přibyla co nejdřív nová kapča vím že všichni se ptaj kdy bude další atd. ale já se ptám jestli jste vubec eště aktivní pokud nemáte čas ale snažite se smolit další pokračování tak přeju uspěchy a hlavně chut k psaní byla by to škoda nedokončit nebo aspon nějak neuzavřít do budoucna na pokračování povídku. smile
Hannahinka z IP 5.102.48.*** | 19.9.2014 12:21
Tato povídka je úžasná, jedna z mála těch, které se mi opravdu líbí. Chtěla jsem se zeptat jestli ještě budete pokračovat zajímalo by mě jak to dopadnesmile
Lexi z IP 212.4.133.*** | 18.12.2015 16:29
Budou další kapitoly??
Katie z IP 62.240.166.*** | 23.7.2016 19:49
Mohu se zeptat, jestli bude ještě nějaká další kapitola? Bylo by škoda nedopsat tak krásný příběh. Jste vlastně jaště aktyvní? Prosím pištesmilesmile
prongs z IP 188.120.199.*** | 2.11.2016 20:56
Prosim rychle dalsi kapitolu je to super hlavne nektere situace pry Chteli by to novou image Tome ten tvuj hadi ksicht uz je starej:-D:-D:-D
Lilly z IP 193.179.41.*** | 15.1.2017 18:50
Kapitolka a celá povídka je úžasná a moc bych chtěla pokráčko. Prosíííííííííííííííím *Dělá psí oči.*


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel jedenáct a tři