Kapitola XIII.

Po hodně dlouhé době další kapitola. Snad zbyl ještě někdo, kdo si ji přečte. Přidání další kapitoly se pokusím alespoň trochu urychlit a slibuji, že bude do konce roku. :) Školního.

Moc děkuji Betty, která opět skvěle opravila tuto kapitolu. Sme jí s Nymf moc vděčné.

Přeju pěkné čtení a snad se Vám bude kapitola líbit.

.................

Harry se začal probírat. Okamžitě si uvědomil, že leží na zemi a bolí ho ruka, na které ležel. Zaslechl kolem sebe šramot, který ho donutil otevřít oči. Světlo, které mu do nich udeřilo, ho však donutilo je zase přivřít. Až teď si uvědomoval, jak ho bolí hlava.

Zaznamenal vedle sebe nějaký pohyb, a když se mu podařilo zaostřit tím směrem, poznal ve zvedající se osobě Draca, který se také přimhouřenýma očima rozhlížel po ostatních.

"Moje hlava," ozvalo se vícero hlasů, jak se začali probouzet ostatní. Všichni se mírně vrávoravě postavili na nohy. Všechno se s nimi motalo.

"Co to bylo za kouzlo?" zeptala se Hermiona na to, co tížilo všechny.

"To bylo poslední kouzlo, které jsme společně vymysleli," odpověděl Godrik.

"Je to kouzlo, které spojí vaše přátelství. Také je to svým způsobem slib Řádu bílé růže a také…“ řekla Rovena.

"Také vám to kouzlo předalo část našich magických schopností," zakončil Salazar. Všichni na něj hleděli a nebyli se schopni vzpamatovat. Po chvíli, která se zdála nekonečně dlouhá, se ozval Harry.

"Jak je ale možné, že jste kouzlili?" zeptal se a přeskakoval pohledem z jednoho zakladatele na druhého.

"Nikdy jsem neslyšela a ani neviděla obraz, který by kouzlil, Vy nejste jen obyčejné obrazy, že?" zeptala se Eliz.

"No, teď jsme již obyčejné obrazy. Ale máte pravdu, předtím jsme nebyly jen obrazy," řekl Godrik záhadně. Všichni na ně upřeli zvědavé pohledy.

"Víte," ozvala se Helga," kdysi jsme společně s Merlinem vyslechli věštbu, že budou existovat lidé, kteří budou bojovat proti velkému zlu, a těm jsme se rozhodli pomoci."  Nebyla to tak úplně pravda, ale to věděli jen zakladatelé.

"Společně s Merlinem jsme vymysleli kouzlo, které dokáže část magie kouzelníka přenést do obrazu. Ale pouze do obrazu kouzelníka, který mu moc předává. Proto jsme část své magické moci svěřili našim portrétům s tím, že ji spolu s kouzlem předáme těmto lidem. Ti pak společně znovu založí Řád bílé růže. Naše moc vám také bude nápomocná. Díky ní se budete snadněji učit nová kouzla a budete silnější v boji," řekl Salazar.

"Jestli budete chtít, můžeme vás učit kouzla, která známe. Některá již možná v dnešní době neexistují a to bude vaše výhoda," přidal se Godrik.

"Nechceme vás do ničeho nutit. Sami se musíte rozhodnout," dodala Helga a přívětivě se na ně usmála. Vtom Harrymu padl pohled na hodiny.

"Je čas večeře, měli bychom jít, aby Brumbál neměl starost," řekl Harry svým přátelům, kteří se probrali ze strnulosti. Poté se obrátil k obrazům.

"Promiňte, ale dnes již musíme jít. Profesoři budou mít starost, kde jsme. Budeme přemýšlet o vaší nabídce a zítra vám dáme odpověď."

"Dobře Harry," ozvalo se z obrazů najednou. Zakladatelé společně sledovali, jak všichni odchází. Když se za nimi zavřely dveře, ponořili se do sebe. Tušili, jaká bude jejich odpověď, a proto se snažili si znovu připomenout všechna kouzla, která vymysleli a že jich nebylo málo. Tak strávili celou noc.

.......

Našich deset hrdinů se vydalo do velké síně.

"Co si o tom všem myslíte?" zeptala se Ebony zvědavě.

"Já si myslím, že je to super," odpověděl jí Ron a ostatní přikyvovali.

"Budeme se konečně moci zapojit do bojů a.."

"Brzdi, Rone," snažila se ho mírnit Hermiona.

"Tak brzy to zase nebude. Musíme se toho ještě hodně naučit. Mě nejvíc zajímá, co si myslíte o jejich nabídce. Mě to přijde bezva učit se od zakladatelů Bradavic," zasněně pronesla Hermiona.

"Souhlasím s tebou," řekl Draco.

"Bude to zábava se učit a také si představte obličeje Smrtijedů, až na ně sešleme kouzlo, které ani neznají," zasmál se Draco a ostatní se k němu připojili, když si to představili. Mezitím už došli až k velké síni a zjistili, že čekají jenom na ně. Brumbál s McGonagallovou je starostlivě vyhlíželi a když je spatřili se šťastnými úsměvy, ulevilo se jim. Měli starost, jestli se jim něco nestalo.

"Kde jste byli?" zeptal se jen, co se usadili. Odpověděl mu Brian.

"Byli jsme se projít po hradě. Omlouváme se, že jdeme pozdě."

"Obdivovali jsme krásy hradu," ozvala se zasněně Lenka.

"To je pěkné. A co jste obdivovali?" zeptal se.

Než mu kdokoli stačil odpovědět, rozlétly se dveře do Vstupní síně a odhalily rozesmátého Siriuse Blacka. Ten vpadl dovnitř a posadil se na poslední prázdné místo u stolu přímo mezi Brumbála a Harryho.

"Co se stalo, Siriusi? Vypadáš šťastně," zeptal se Brumbál. Předchozí rozhovor byl pozapomenut.

"Měli jste všichni vidět Brouskův obličej, když jsem se objevil na ministerstvu. Nemůžu se přestat smát. A měli jste vidět obličej vedoucího bystrozorů, když jsem si přišel říct o práci. Od té doby se nemůžu přestat smát," odpověděl Sirius.

"Ty sis byl shánět práci u bystrozorů?" zeptal se překvapeně Harry. Sirius na něj pohlédl.

"Ty to vlastně nevíš. S tvým otcem jsme byli bystrozorové Harry. Remus jím chtěl také být, ale díky jisté drobnosti ho nepřijali," odpověděl Sirius.

"Můžeš mi říct, co dělala máma? Jakou měla práci? A co tedy dělal Remus?" chrlil ze sebe otázky.

"Ale jistě," povzdechl si Sirius.

"Tvá matka," řekl a zarazil se při pohledu na Elis a Briana.

"Chci říct, vaše matka, pracovala jako lékouzelnice a byla jednou z nejlepších ve svém oboru. Naproti tomu Remus nikdy nesehnal pořádnou práci. Jeho malý problém vyšel najevo hned po prvním úplňku."

"Je mi Remuse líto. Nemohli bychom mu nějak pomoci?" zeptal se Harry nadějně a pohlédl na svého dědu.

"Bohužel to nepůjde, Harry," řekl Brumbál. 

Zbytek večeře proběhl v tichosti. Naši přátelé se poté odebrali do věže, kde ještě dlouho do noci rozebírali, co se dnes všechno stalo. Dohodli se, že hned ráno se vydají za zakladateli. Nejdřív ale museli přijít na to, jak se zbaví Siriuse, protože nechtěli, aby o tom věděl. Vymysleli dobrý plán a poté všichni zalezli do postelí a usnuli.

.....

Když se druhý den probudili, byli nervózní a napjatí. Nevěděli, jestli jejich plán vyjde a také byli zvědaví, co si pro ně zakladatelé připravili. Nakonec svůj plán na odvedení pozornosti Siriuse ani nemuseli uskutečnit. Při snídani jim totiž oznámil, že mu přišla sova z ministerstva a má se dostavit na bystrozorské oddělení, protože pro něj přece jen mají práci. Rychle se s nimi rozloučil a odletaxoval se. Harrymu se nesmírně ulevilo. Měl svého kmotra velmi rád a nechtěl mu lhát. 

Všichni společně se tedy vydali opět do jejich místnosti, pozdravili se se zakladateli a vydali se na prohlídku prostor. Pokoje zakladatelů byly dle očekávání sladěny do barev, kterými se vyznačovali jejich koleje. Vešli do prostorné místnosti s osobní knihovnou a velkým pracovním stolem s několika křesílky k posezení. Z místnosti vedly další dveře do ložnice, kde byla velká postel s baldachýnem, pár skříní a dveře do koupelny.  Všechny čtyři pokoje byly zařízené ve stejném stylu, přesto bylo poznat rozdílnost jejich obyvatel.

Pokračovali dál do velké knihovny, která byla ještě větší než Bradavická. Měli problémy odtud Hermionu dostat, aby mohli pokračovat v prohlídce. Soubojnická místnost byla rozlehláá, polstrovaná místnost s několika kruhy a značkami pro nacvičování boje.

"Měli bychom si ujasnit základní věci," ozvala se Hermiona poté, co se usadili do křesílek. Poté, co našli dveře za knihovnou, už nebylo co prohlížet.

"Prvně bych se chtěla zeptat, proč tyhle dveře nikdo nenašel?" otočila se k zakladatelům.

"Dveře byly chráněny kouzlem. Vy všichni jste byli vybráni pro boj se zlem, proto se Harrymu dveře objevily. Teď je však může vidět každý, dokud je stávající členové řádu opět nezabezpečí." Když skončili se zabezpečením, začala opět Hermiona.

"Proč jste nikdy nenavštívili hrad, abyste se dozvěděli, co se děje?"

"Tato místnost musí zůstat utajená, proto nemůžeme navštěvovat obrazy hradu. Také to ani není možné, vchod do těchto prostor, který vy používáte, je ve skutečnosti portál. Teď se právě nacházíte hluboko pod zemí, v kouzelném prostoru, ještě hloub, než je Tajemná komnata. Není sem jiný přístup, pouze tyto dveře anebo přemístěním. Neplatí zde omezení použité na hrad, ale nemůže se sem přemístit nikdo nepovolaný. K přemístění musíte znát heslo a myslet na něj před přemístěním," vysvětlila jim Rowena.

„Děkuji vám,“ usmála se Hermiona na zakladatele a otočila se k ostatním. „Také bychom se měli rozhodnout, co se budeme učit. Už jsem o tom přemýšlela a určitě bychom se měli zlepšit v obraně proti černé magii. Také bychom se měli, jen teoreticky, naučit černou magii,“ nejistě se podívala po ostatních.

„Měli byste se naučit více, než jen teoretické znalosti,“ jako první promluvil Salazar. „Stejně jako obrana proti černé magii obsahuje kouzla útočná, také černá magie obsahuje kouzla obranná. Také pokud chcete účinně používat obranu, musíte znát magii, proti které se bráníte, a k tomu pouze teoretické vlastnosti nestačí.“

„Dobře tedy, máme Obranu proti černé magii a Černou magii,“ zapsala Hermiona na připravený pergamen.

„Také bychom se měli naučit Nitrobranu, aby Snape nebo Brumbál nezjistili, co děláme,“ upozornil všechny Ron.

Ještě dlouho se dohadovali, co všechno se budou učit, vědomi si toho, že čím více se toho naučí, tím větší mají šance. Nakonec se dohodli, že začnou předměty, které potřebují do školy a společně se domluvili, ač někteří neradi, že zažádají o možnost pokračovat ve studiu všech předmětů potřebných na bystrozora. Neville zezelenal při pomyšlení, že se Snapem bude trávit ještě další dva roky, avšak přidal se k ostatním.

„Do začátku roku musíme udělat něco s tím jeho strachem,“ pošeptal Harry Ronovi a Hermioně.   

Hermiona slíbila, že připraví učební plán, aby do začátku roku stihli zopakovat látku předchozích pěti let a kluci si v duchu přislíbili, že tentokrát se ho pokusí držet.

Oběd strávili mlčky. I všichni profesoři vypadali zamyšleně a Harry uvažoval, co se mohlo stát a hned se na to svého dědy zeptal.

„Nedělej si s tím starosti, Harry. Jen bude probíhat zasedání správní rady, na které se potřebujeme připravit. Po minulém roce jsem zažádal o osamostatnění školy, a proto ještě před začátkem roku bude probíhat zasedání Starostolce, které by mělo rozhodnout o mém návrhu. Musíme si všichni připravit přesvědčivá tvrzení, proč by měla škola být samostatná.“

Dál už se s tím nezabývali, dojedli oběd a vydali se hned do komnat, aby se mohli věnovat studiu. Jako první si vzali lektvary, které byly pro polovinu z nich utrpením. Začali studovat své staré učebnice a s překvapením zjistili, že si všechno, alespoň to podstatné, pamatují.

Nakonec všichni, ač někteří neradi, museli přiznat, že to není tak hrozný předmět.

Večeři do sebe rychle naházeli a vyrazili ještě na školní pozemky, trochu se odreagovat po té námaze.

Večer ještě ve spolčence pokračovali v pročítání učebnic a museli si přiznat, že je s novou mocí učení vlastně baví.

Tak probíhal každý den až do konce prázdnin. Ráno se naučili stávat brzo, neboť jim zakladatelé poradili, aby si trénovali svoji fyzickou kondici. V rámci utajení si proto v místnosti za knihovnou vždy vybudovali famfrpálové hřiště a tělocvičnu. Hermiona a Neville se také začali učit létat na koštěti, neboť, jak jim stále připomínali zakladatelé, nikdy neví, do jaké situace se dostanou a co se jim může hodit.

Na snídani chodili unavení, ale s úsměvem. Dopoledne se věnovali teorii a odpoledne většinou trávili praktickou výukou. Málokdy jste někoho z nich viděli bez knihy, ale když už ano, neznamenalo to nic dobrého. S novými znalostmi se v nich také probudili šprýmařské sklony a i z vždy vzorné Hermiony se stávala nebezpečná soupeřka. Své vtípky si totiž většinou prováděli sami mezi sebou. Harry si pomyslel, že by na ně byl otec hrdý.

Po večeři si dali opět rozcvičku a trénovali svou mysl. Prostudovali několik knih z knihovny a zjistili, že pomáhá myslet na jednu jedinou věc. Když se na ni velmi soustředíš, nitrozpytec při vniknutí do tvé hlavy vidí pouze ji. Harry zjistil, že mu tento způsob jde mnohem rychleji, než soustředit se na nic, jak mu radil Snape. Tato možnost však nebyla tak ideální, pokud se člověk pořádně nesoustředil, byť jen trochu, bylo možné mnohem snadněji vniknout do jeho mysli.

Nezanedbávali ale ani jiné aktivity, chodili létat nebo jen tak na procházku po pozemcích, posedět k jezeru.

Snaha o zvednutí Nevillova sebevědomí slavila úspěch. Čím si začínal více věřit, tím lépe mu šlo učení. Celkově nebyl tak nervózní a nejistý projevit svůj názor. Také jeho strach z jistého profesora se vytrácel. Když se při přípravě lektvaru chlapec uklidnil a soustředil, dokázal svůj lektvar dovařit i do konce. S trochou cviku se zanedlouho naučit pár jednoduchých triků a typů, jak se vyvarovat chybám. Zjištění, že tento předmět není nijak zvlášť těžší než ostatní předměty, pro něj bylo doslova šokující. Následná střetnutí se Snapem prožíval chlapec klidněji. Vědomí, že Snape je na jejich straně a to, že už ho nemůže tak zesměšňovat, protože má co nabídnout, působilo na chlapce uklidňujícím způsobem.

Jejich změny si nikdo z přítomných profesorů zvlášť nevšiml, neboť všichni byli zaměstnáni probíhajícím soudním řízením a přípravami na nový školní rok. S Brumbálem se skoro neviděli a hodiny Nitrobrany byly také zrušeny.

Týden před začátkem školy dostali výsledky NKÚ. Harry zjistil, že stejně jako Ron prošel ze všech potřebných předmětů, i když z lektvarů měli oba jen Nad očekávání. Měl dokonce jednu vynikající z obrany proti černé magii.

Hermiona dle očekávání získala nejlepší známky, devět Vynikajících a jedno Nad očekávání. I Draco splnil vše potřebné na pokračování v požadovaných předmětech a dostal dokonce z lektvarů Výbornou. Neville naopak získal Výbornou z Bylinkářství a několik Nad očekávání, z lektvarů byl ale ohodnocen pouze Přijatelně.

Konec prázdnin se neodvratitelně blížil, a proto se rozhodli uskutečnit svůj plán. Museli požádat Snapea o přijetí do hodin lektvarů na studium OVCE. Rozhodli se, že to uskuteční posledního srpna při snídani, mysleli si, že v přítomnosti ostatních profesorů by mohli mít šanci, že je Snape rovnou nevyhodí.

Ráno, 31. Srpna, byly Harry, Neville a Ron opravdu nervózní, když vcházeli do Velké síně na snídani. Došli přímo ke Snapeovi, který už seděl na svém místě a vychutnával si černou kávu. Harry si mírně odkašlal, aby profesora upozornil na jejich přítomnost.

„Chtěl jste něco, Pottere?“ zeptal se Snape otráveně.

„Ano, pane profesore, chtěli bychom Vás požádat o povolení pokračovat ve studiu lektvaru na zkoušky OVCE.“ Harry se snažil udržet klidný a jistý hlas.

„Myslíte, že jste dostatečně způsobilí na to, abyste zvládli tak náročné lektvary, které budete muset připravovat?“ zeptal se Snape ledově a přejel je pohledem, při kterém se Neville otřásl.

Když mu odpověděli trojitým kývnutím, pokračoval: „Dobře tedy, ale nedělejte si naděje na dlouhodobý pohyb na mých hodinách. Jediný lektvar, který bude mít horší hodnocení než přijatelný a nadobro jste skončili.“

Dále už jim nevěnoval pozornost a tak se všichni spokojeně usadili ke své snídani. Poté se jako vždy vydali do sídla. Učení je bavilo, probírali mezi sebou nové poznatky, zkoušeli nová kouzla, takže nebylo výjimkou, že místo jednoho z nich se náhle objevila kachna, skříň či čajový servis. Užívali si to a dobře se při tom bavili.

Na dnešní den se obzvlášť těšili, neboť měli začít se zvěromagií. Učení ze školy už měli zopakované, doučené a pomalu začínali zvládat i runovou magií, kterou je učili zakladatelé.

„Základem pro budoucího zvěromága je zjistit, do jaké podoby se bude proměňovat. K tomu slouží docela jednoduchý lektvar, který dnes připravíte,“ začala Rowena, když se všichni shromáždili u jejich obrazů a hltali každé jejich slovo. „Přeměna ve zvíře je však velmi náročná, zdlouhavá a bolestivá.“

Postupně jim všichni zakladatelé převyprávěli své zkušenosti se zvěromagií a poté se vydali do laboratoře uvařit lektvar.

Oběd do sebe naházeli rychlostí blesku, aby se mohli vrátit k právě dovařenému lektvaru.

„Nyní ho musíte vypít, abyste zjistili, v co se budete proměňovat. Obrázek vaší zvířecí formy se vám zjeví ve snu,“ řekli jim zakladatelé a povzbudivě se na ně usmáli.

Když se všichni pohodlně usadili do křesel a vypili svůj připravený lektvar, oči se jim samy zavřely.

..........

Do komentářů, nebo připravené diskuse můžete napsat své návrhy na zvěromágské podoby členů Řádu bílé růže. Jsou vítané jakékoli nápady, které se můžou oběvit v další kapitole.